Divný fotky z koncertů

Naprostou většinu koncertů fotím pořád na stejnejch místech, kde se osvětlení (pokud tam vůbec nějaký je) moc neřeší. Fotky pak vypadají pokaždý úplně stejně, což mě už začalo dost nudit, proto si čas od času vymyslim nějakou zvláštnost, která pro koncerty neni úplně obvyklá. A jelikož se mě pár lidí ptalo, jak jsou některý fotky udělaný (dost lidí to taky poznalo, abych někomu nekřivdil), napadlo mě to sem trochu sepsat.

Úvodní fotka je z koncertu Tima Kashera a vznikla hrozně jednoduše. Nalevo od podia jsem rozložil stativ, nastavil čas na cca 5s a pak už jenom odpaloval dálkovou spouští. Na koncert přišlo na plzeňský poměry docela dost lidí, tak jsem měl trochu strach, abych se stativem nikomu nepřekážel, ale u reprobeden je vždycky volno, proto je to celkově moje oblíbený místo.

Další fotka je z koncertu Seal of Quality. Vůbec jsem netušil, o co jde, ale pozvánka lákala na 8-bit rock’n’roll, tak mě hned napadlo fotky rozpixelovat, aby se co nejvíc podobaly starejm 8bitovejm hrám. Koncert jsem nafotil stejně jako vždycky a doma pak složil fotku ze dvou vrstev. Původní a z druhý protažený filtrem "Pixelate".

Fotka, na který je ruskej folk-punkovej písničkář Roma Wreckman, vznikla zajímavou technikou, tzv. freelensingem. Jde o to, že se sundá objektiv z těla foťáku, volně se přiloží k bajonetu a nakláněním nahoru/dolů nebo ke stranám vzniká efekt zajímavýho rozostření. Pro stejný účely se dají použít objektivy lensbaby nebo tilt-shift, ale proč za to utrácet, když má člověk v šuplíku starý M42 objektivy, žejo...

S dvojitou expozicí jsem si hrál na koncertě americkýho písničkáře Anara, vystupujícího pod jménem New Dog. Dřív stačilo na foťáku nepřevíjet film a udělat dva snímky na jedno políčko, dneska je od toho software.

No a prozatím poslední věc v tomhle výčtu je focení s bleskem. Jelikož mi blejskání na koncertech hodně vadí, snažím se to dělat úplně minimálně a až jako poslední možnost. Klasicky třeba v plzeňský Kapse, kde se v koncertní části hospody zhasne a místnost osvětluje jenom úsporná žárovka, před kterou si stoupnou lidi na stůl. Aby to nebylo jenom obyčejný práskání bleskem kapele i fanouškům do ksichtu, odpaluju blesk dálkově a často přes něj ještě používám různobarevný filtry. V reálu to vypadá tak, že se většinu času snažím správně zaostřit (v takový tmě autofokus prostě nefunguje) a pak v jedný ruce držím foťák a v druhý blesk.

To je zatím všechno, když se mi povede vymyslet něco dalšího, přidám to pak sem. A nebo kdyby někoho něco napadlo, měl vyzkoušenou další divnou techniku, můžete dát vědět.