Izrael

Na začátek ledna se naskytly levný letenky do Tel Avivu, tak jsem sehnal pár spolucestujících a vyrazili jsme na 4 dny směr Izrael. Předem jsem si zase udělal mapu zajímavostí. V plánu byla Haifa a Acre, pak Jeruzalém a Mrtvý moře a někdy v průběhu projít i Tel Aviv, kde jsme měli ubytování na celou dobu.

Ty máš život!

Po příletu do Tel Avivu a dost nepříjemnym bezpečnostním pohovoru na letišti (podobnejch jsme pak zažili ještě několik), nás čekala šílená cesta městem v dopravní špičce, kdy všichni troubí, ale blinkr nebo přednost v jízdě nikdo nezná. Po ubytování jsme se šli projít na pláž, ale napřed písečná a pak i normální bouřka nás uvěznila v hospodě. Předpověď počasí na celý odpoledne místo obvyklého "zataženo" nebo "polojasno" hlásila "Prach", takže Haifa a Acre musí počkat na naší příští návštěvu.

Další den jsme se přesunuli do Jeruzalému. Prošli jsme všechny uličky, nakoupili čerstvý ovoce u česky mluvícího prodavače a došli do Chrámu Božího hrobu, kde kdysi ukřižovali a o kousek vedle pohřbili Ježíše. U Zdi nářků jsme bohužel nikdo nenašel tužku ani papír, takže všechny ty miliony holt budem muset vydělat. Když jsme prošli nejvýznamnější křesťanský i židovský místo, chtěli jsme se podívat i na Chrámovou horu, což je zase jedno z nejdůležitějších míst muslimů, ale tam nás nakonec nepustili. Prohlídli jsme to tak aspoň z protější Olivový hory, pod kterou je zároveň největší židovskej hřbitov na světe.

Na večer jsme se rozhodli vydat do Betléma, ať máme odškrtnutý i místo narození Ježíška. Po internetu koluje dost upozornění, že s půjčeným autem nikoho na palestinský území nepustí a místní taxikáři toho dost zneužívají a před hranicema skáčou do cesty a nabízí odvoz. Ale pěkně kecaj a hranice se dá bez problémů přejet. Zpátky už je to horší a čeká dlouhá fronta a ještě delší nepříjemnej pohovor. Nicméně Betlém je celkem fajn. Našli jsme pár Banksyho graffiti, z čehož okolo jednoho vyrostl malej obchůdek s tričkama, taškama a dalšíma cetkama s jeho nejznámějšíma věcma. Tašky byly za celkem normální ceny, ale palestinskej obchodník se jen tak nedal a začal smlouvat sám se sebou a zlevňovat, ačkoliv už jsme byli připravený zaplatit. Pak ještě přidal, že nás miluje, i když jsme ateisti a on muslim, a přidal další náramky a magnetky.

Cestou zpátky do Tel Avivu jsme se ještě zastavili v jeruzalémskym Mahane Yehuda marketu, kde celej den probíhají klasický trhy a večer se přemění na bary a jídelny. Shakshuka byla asi nejlepší jídlo, co jsme tam za celou dobu jedli, ale i tamní hummus a falafel chutnali mnohem líp než kdekoliv u nás. Ochutnali jsme i (několikrát) místní piva Goldstar, ale není to nic extra, tak jsme zašli i do český hospody Little Prague na dvanáctku za 39 (jako u nás!) šekelů.

Náš poslední celej den v Izraeli byl vyhrazenej Mrtvýmu moři se zajížďkou do nejstaršího města na světě, Jericha. Před vjezdem do města visí cedule se zákazem vstupu pro občany Izraele a o kousek dál už je palestinská kontrola se samopalem, která narozdíl od izraelský nedělá dlouhatánskej výslech a přivítá nás v Palestině a popřeje hezkej pobyt. Na Jerichu bohužel není nic zajímavýho, kromě toho, že to je jedno z mála palestinskejch míst, který Izrael ještě úplně neokupuje. Celá tahle záležitost je dost složitá, ale když člověk vidí ten kontrast, kdy na jedný straně zdi (fakt velký zdi s kulometama na věžích) jsou paneláky s klimatizací a satelitama a hned na druhý straně mají jenom stlučený dřevěný boudy na skále, uvědomí si, že je tu něco hodně špatně.

Naštěstí koupání v Mrtvym moři bylo mnohem veselejší. Voda nadnáší tak, že jsem si připadal, jako kdybych ležel na peřinách a ne ve vodě, dokonce si v ní jde i sednout. Parádní zážitek...

Opěvovanou Massadu nám zavřeli před nosem, takže další důvod k příští návštěvě. Vrátili jsme se proto večer po několikahodinový cestě a dopravní zácpě do Tel Avivu a prošli si ho pěšky. Další den už nás čekal jenom let domů a zprávy o smrti Davida Bowieho.